Knižní sauna 2015
Svět knihy je velkou událostí. Každý rok rozhýbe nakladatele, knižní (nejen blogerskou) komunitu, knihomolové opouští své z knih postavené brlohy a vydávají se napospas podobně úchylným davům a nedýchatelnému vzduchu v prostorách stanového křídla veletrhu. Letos tomu nebylo jinak. I já jsem vyrazila v sobotu na veletrh a jako každý rok jsem si po několika minutách, kdy ze mě lilo jak z vola, říkala: příští rok už rozhodně NE. Stejně jako loni (poučení veškeré žádné). Mám slabou vůli a ta hromada knih je prostě příliš velké lákadlo, i když jsem ještě do poslední chvíle nebyla úplně přesvědčená, zda vyrazíme...
Jeli jsme s přítelem, první optimistické odhady byly vlakem v devět deset. Takže ten v jedenáct nám ujel přímo před nosem a my jsme si poseděli nad kakaíčkem a dortíkem v Pekařství Malinová na nádraží. Ve dvanáct už jsme si to kodrcali směr Praha a mě uchvátilo svrbivé nadšení. To trošku opadlo ve chvíli, kdy jsme vylezli mezi dav nadšených fanoušků hokeje, jenž se s námi tak nějak táhl pomalu až na výstaviště. Nic proti hokejovému nadšení, ale přijde mi naprosto zbytečné.
 |
| Narciska a Zvrhlé náušnice |
Jeli jsme s přítelem, první optimistické odhady byly vlakem v devět deset. Takže ten v jedenáct nám ujel přímo před nosem a my jsme si poseděli nad kakaíčkem a dortíkem v Pekařství Malinová na nádraží. Ve dvanáct už jsme si to kodrcali směr Praha a mě uchvátilo svrbivé nadšení. To trošku opadlo ve chvíli, kdy jsme vylezli mezi dav nadšených fanoušků hokeje, jenž se s námi tak nějak táhl pomalu až na výstaviště. Nic proti hokejovému nadšení, ale přijde mi naprosto zbytečné.
Když jsme si šli koupit vstupenky, přišla k nám milá starší paní a darovala mi svůj lístek s tím, že má jeden navíc a nevyužije ho. Karmické zákony očividně fungují, jelikož jsem se zrovna rozhlížela, komu bych dala svůj kupon od Knižního klubu, protože jsem ho prostě využít nechtěla. A tak jsem udělala radost jedné zrzavé paní, která byla šťastná, neb ten svůj někde ztratila. Hezky se nám to sešlo.
 |
| Štěstí je... |
První naše kroky mířily na záchod - je skvělé mít vedle sebe chápajícího partnera se stejnými prioritami, kterému nemusíte nic vysvětlovat a rozumíte si i beze slov. Když jsem vylezla z útrob toalet, na chvilku jsme se potkaly se Zdeňkou z Literárního koutku, která se chystala uťapaná na vlak.
Pak jsme se s přítelem naposled pořádně nadechli a vešli do sauny. Opravdu nepřeháním, když řeknu, že po pěti minutách ze mě doslova chcalo. Člověk by řekl, že organizátoři za ta léta konání veletrhu přijdou na to, jak do stanu vehnat nějaký čerstvý vzduch, ale to by chtěl jeden asi moc.
Bylo to stejné jako každý rok - příliš mnoho lidí (do půl hodiny jsem měla chuť omlátit některým nově zakoupené knihy o hlavu), příliš málo vzduchu a o hodně víc pořízených knih, než bylo původně v plánu. Měla jsem na svém seznamu čtyři: Hledání přítomného okamžiku, Etta a Otto a Russell a James, Literární spolek Laury Sněžné a Anna a Anna. Kromě poslední jsem je získala všechny a ještě osm mimo plán.
 |
| Mé úlovky |
Nakonec jsem si koupila i hru Story Cubes, protože se mi ten nápad neskutečně líbil a mám s kostičkami své plány, muhahaha. Ale nebudu předbíhat. Každopádně, i letošní návštěva veletrhu mě stejnou měrou těšila, jako štvala, takže mám opět rok na to tvrdit, že už mě tam nikdo nedostane ani heverem, ale jak se znám, příští rok podlehnu znovu. A nebo taky ne. To je ve hvězdách.
Ta sauna je přesná :-D Na besedě s panem Stinglem sem to málem nedala (den před tím jsem seděla v hospě do 3 do rána a békala s kamošema u kytáry). Naštěstí kamarád mohutně ovíval vějířkem z JOTY. Měli fakt super nápad. To jsou ty dlouholeté zkušenosti :-D Škoda že jsme na sebe nenarazily. Třeba příště ;-)
OdpovědětVymazatVějířek od JOTY se ke mně dostal až na konci našeho procházení, když se o jeden podělila Rachel. :) Je fakt, že nápad super. :) Upřímně, radši bych se klidně sešla někdy mimo a v klidu, většinou jsem po půl hoďce na veletrhu jako monstrum - slintám a jsem nepříjemná. :D
VymazatDěkuji Narcisce zase za skvělý článek. Já jela z Plzně busem již v 8, takže jsem si ještě stihla užít trochu svěžího vzduchu, ale odpo to byl opravdu pak již děs běs. Ale jak píše Eliška, euforie z tolika knížek mi nedovolí vnímat nic jiného. Takže oproti plánu (max 3 knihy!!!) jsem táhla tašku narvanou knihami, edičními plány, dětskými časopisy, antikvariátními skvosty, malovanými sešity.....a to jsem ještě s tím vším (Narciska promine) spěchala fandit na Staromák. Pro mne to byla nádherná sobota, dvě nejmilejší věci (knihy a hokej) najednou. A už teď se těším na Svět knihy 2016, protože kde jinde si moje knihomolská duše užije dosyta :-)
OdpovědětVymazatNám se ten brzký odjezd nějak nepodařil, ani jsem to nechtěla příliš lámat přes koleno. :) Co pěkného sis koupila, pochlub se? :) Jsem ráda, že sis užila krásně svůj sobotní den. :) Mě neber tak vážně, jsem prostě jen hrozně antisportovní. :D Navíc mi děsně vadí to "hrdinství" kolem, rádoby-najednou-děsně-češství a náhle vzniklou přílišnou hrdost vůči národu... Prostě to nějak neodpovídá mému vnitřnímu cítění... :)
VymazatSouhlasím s tebou, Narcisko, já také nemám ráda to všeobjímající nadšení, mnohdy od lidí, kteří se pomalují národními barvami a ví jen, že hokej se hraje s pukem; také jsem na Staromáku trochu trpěla, neb já se svou mnohaletou permanentkou na plzeňský hokej nejsem rozhodně sváteční fanoušek, ale domů bych to nestíhala :-). Na Světě knih jsem se těšila hlavně na HOST a mám Sladkou nevděčnici (normálně by mne odradil už název, ale dostala jsem kdysi prvotinu Marcely Serranové a její vhled do psychiky a běhu života je úžasný), Samotu a Ostende 1936. Pak jsem objevila nakladatelství Hejkal (vůbec jsem neznala) a mám Waltariho Lásku a smrt a Fin Mika Waltari. A antikvariát Fryč, tak to jsem se kochala dlouho a dlouho a doplnila třemi tituly mou velkou čapkovskou sbírku. A pak několik dětských knih a časopisů a nádherné malované sešity z Galerie Pastelka. Musela jsem se hodně ovládat :-)
VymazatTak v tom případě smekám a máš mou hlubokou omluvu - pokud je to Tvá dlouholetá náplň, mlčím. :)) Já právě registruji hlavně ty "rádoby-fandy" a nadšení a to mi je prost proti srsti... A tím že mi koukání na jakýkoliv sport (krom krasobruslení :D) nepřijde zábavné, o to víc mě ty "fandové" třou srst proti směru. :D
VymazatPáni, sehnala jsi toho dost. :) Nad sešitem od Pastelky jsem také rozjímala, nakonec jsem si vzala (jako tradičně) několik pohledů. Miluji její tvorbu. :) Ty barvičky. <3 Antikvariát - tam jsem ulovila Obratník Raka za 50,- no nadšená. :) Ale jinak tam bylo moc lidí a já to jen tak proloktila...
Tak to mně tedy euforie vydrží vždy jen chvilku. Ty davy mě vycucávají. Občas mi to přijde, jak fronta na banány. :D Aby se každý protlačil, urval co může. Loket sem, loket tam. Do toho to příšerné vedro, letos ještě umocněné tím, že mám po prášcích návaly, takže ne, ty davy mě prostě serou a ani ty knihy to (na moc dlouho) nevyváží. :D
OdpovědětVymazatSkvělý článek! :) Díky tobě alespoň vím, co mám od veletrhu příští rok čekat... Tenhle rok - a vlastně ještě nikdy - jsem na Svět knihy, ale tak nějak tuším, že mi to ten příští rok vyjde... :)
OdpovědětVymazatNo, já vždycky nakonec podlehnu, i když si říkám, že už nepojedu. :D Protože nějak nesdílím to nadšení ostatních ze setkávání a tak. A ty davy mi vážně po chvilce lezou krkem. :D Už jsem si říkala, že pokud příště, tak v neděli... A nebo zkusím spíš takové ty méně profláklé... trochu mi i vadí, jak se ze Světa knih stala taková "komerční zóna". Když jsem byla prve - někdy 2010 - potkala jsem tam třeba na židličce Honzu Volfa, ale tyhle drobné vystavovatele vyhnala nehorázná suma za flek... Já sice chápu, že i knihy jsou prodejní artikl a prostory se musí zaplatit, na stranu druhou je to pro mě předně umělecké a duši hladící dílo... a tady už to tolik nevypadá...
VymazatSom prekvapená, ako veľa ľudí si odnieslo Literární spolek Laury Sněžné. Ale to je super, na besede s Emmi Itäranta zaznelo, že začíname, resp. by sme mohli začať viac objavovať fínsku literatúru, takže mňa to len teší. Inak som tú knihu dnes začala čítať (napodiv po ceste do Prahy, ale kvôli inej príležitosti, ako minulý týždeň) a je to zaujímave. Pripomína mi to Murakamiho.
OdpovědětVymazatSom zvedavá, čo povieš na Hledání přítomného okamžiku. Aj to tú knižku mala v ruke, aj som nad ňou uvažovala, ale nakoniec som ju vrátila do police.
A pročpak jsi ji nakonec vrátila? Docela by mě zajímalo, co Tě odradilo? :) Já na ní měla zálusk už dlouho. :) A co se týče Literárního spolku - upřímně, na první pohled mě neuvěřitelně zaujal název a obálka na tom měla taky podíl. :) Anotace zní zajímavě, takže proč ne. :) Přiznám se však, že s Murakamim nemám doposud žádné zkušenosti...
VymazatNebola som si istá, či je naozaj dobrá. Môj šiesty zmysel, ktorý inokedy funguje perfektne, sa v tej chvíli rozhodol vypnúť :D. Takže proste neviem, či tá kniha za to stojí. Preto sa budem veľmi tešiť na recenziu :)
VymazatA to s Murakamim naprav, on je úžasný. Síce tie novšie knihy od neho, čo v ČR vyšli som nečítala, ale také Nórske drevo, Kafka na pobreží, Sputnik, má láska, Na jih od hranic, na západ od slunce atď, to sú neskutočné knihy.
Hmmm, tak o tom jsem byla přesvědčená sotva jsem ji prvně uviděla na internetu. :D Tak snad se můj šestý smysl příliš nenadchl. :D Už jsem po něm (Murakami) pokukovala již několikrát, ale stále na něj nedošlo...
Vymazat