Kam složíme desky?

Jako každý správný knihomil i já jsem děsný "sysel knih". Kupuji jich víc, než dokážu vůbec přečíst. Uchvacují mě, jsou nádherné a já jim prostě těžko odolávám - a vlastně ani odolávat nechci. Ovšem syslení s sebou přináší menší problém - kam se všemi těmi knihami? Když jsem se přistěhovala do Plzně, nebyla tu žádná knihovna. A tak jsem obsadila vršky skříní. Z počátku se to celkem dalo, ale jakmile se z toho stal adrenalinový sport a byly ohrožené vazby mých knih a hned v závěsu mé kosti, řekla jsem si, že to chce novou knihovnu. A tak vám představuji Astru - moji záchranu a nové obydlí mých knih.

Asistent a kráska v pozadí

Vybrat si knihovnu - na první pohled jednoduchá záležitost. Ovšem když se nechcete mačkat v obchoďácích s bandou natěšených naháněčů slev a IKEA je trochu z ruky, máte nějakou představu, kterou téměř žádná knihovna (cenově dostupná) nesplňuje a navíc se musíte vejít do určitého rozměru (vážně ty dveře hodláme ještě používat?) - pak je to trochu oříšek.

Knihovna a knihy sundané ze skříní

Tu pravou jsem po chvílích útrap našla na stránkách MT nábytku. Barevně se nám hodí do obýváku (i když být to na mě, je knihovna alespoň žluto-zelená), vejde se přesně do mezery mezi zdí a dveřmi, kde to bylo do té doby takové smutné (a mám ji hned vedle svého pracovního stolu, což má jedinou nevýhodu - často se kochám). Mám pocit, že se knihovna "narodila" s úkolem rozzářit náš obývák - krásně sem zapadla, jako by tu měla své místo vždy. 

Co se týče služeb MT nábytku, z mé strany vládne spokojenost - i když knihovna přišla s malým zpožděním, kterému však předcházela slušně napsaná omluva, navíc se jednalo jen o pár dní. Knihovnu dovezli k večeru, mladíci nám ji vynesli do patra a pak už to bylo na nás - ovšem nábytek vám i sestaví, nemáte-li doma koho po ruce. Já mám doma naštěstí šikovného přítele (vždycky potěší, když je krom intelektu a krásy i manuálně zdatný, že dámy). 

Návod opravdu není pro srandu králíkům (vím, o čem mluvím)

Do sestavování se má láska vrhla v sobotu v deset hodin večer. O důvod víc nechat si ho (kdyby mě v tu chvíli požádal o ruku, do smrti se mě nezbaví). V neděli už knihovna stála v celé své kráse. A já se zamilovala.

Zaplněná knihovna (ač se to nezdá, má ještě rezervy)

Dlouho jsem přemýšlela, dle čeho knihy poskládat. Zjistila jsem, že je mi to vlastně celkem jedno, že nepotřebuji mít u sebe autory/žánry/témata. Horní část mám dle barev, jsou mezi nimi nejnovější kousky mé nepřečtené sbírky. Jediné, co musí mít svůj chlíveček, jsou knihy s tématikou Harryho Pottera. Pak už mi nedělá problém dát vedle sebe lásku a vraždu (často to k sobě nemá tak daleko). 

Musím říct, že mě trochu vyděsil počet knih, které jsem do knihovny zatím dala - 180, ani se to nezdá. Mám co číst do konce života. Ne, dobře, to přeháním, ale nějaký čas to zabere. Každopádně - knihovna je boží, já jsem moc spokojená a knihy mají kam složit své desky. A to je to nejdůležitější.