Hledání velkých Možná
Jelikož jsem byla velmi hodné děvče, našla jsem pod stromečkem knihu, kterou jsem si vroucně přála už od chvíle, co jsem na jaře letošního roku -jako omámená- doslova zhltla knihu Hvězdy nám nepřály. Tehdy jsem tedy ještě úplně netušila, že to bude zrovna tato kniha, ale prostě jsem strašně toužila po dalším přídavku od amerického autora Johna Greena. A tak na mě pod stromečkem čekala kniha Hledání Aljašky. A já jí hltala stejně jako Hvězdy.
Miles "Váleček" Hatler je náctiletý mladík se zvláštní posedlostí - poslední slova významných osobností. A právě tato posedlost mu otevřela dveře do nového života. Po posledních slovech francouzského spisovatele F.Rabelaise "Jdu hledat velké Možná.", která objevil v jeho životopise, se rozhodne přejít na internátní školu Cedar Creek, kde dříve studoval i jeho vlastní otec.
Na bývalé střední škole nebyl Miles nijak zvlášť oblíbený (co se počtu přátel týče), ale v Cedar Creeku se spřátelí se svým spolubydlícím "Plukovníkem", který mu představí tu nejúžasnější, nejchytřejší, nejvíc sexy, ale také nejnáladovější a nejprapodivnější holku, jakou měl kdy možnost poznat - Aljašku Youngovou.
Rozhodl jsem se ještě chvíli na houpačce zůstat, z části proto, že vedro se konečně změnilo v nějakých příjemných, i když dusných pětadvacet, a zčásti proto, že jsem doufal, že se třeba objeví Aljaška. Jenže skoro hned, jak Plukovník odešel, se na mě vrhla havěť: pakomárci a komáři se kolem mě vznášeli v takovém množství, že mi bzučení jejich křídel připadalo jako odporná kakofonie. A tak jsem se rozhodl kouřit.
Opravdu jsem si říkal, že kouř ty potvory zažene. A do jisté míry taky zahnal. Lhal bych ale, kdybych chtěl tvrdit, že jsem se stal kuřákem, abych zahnal hmyz. Stal jsem se kuřákem, protože za 1. jsem seděl sám na zahradní houpačce a za 2. jsem měl cigarety a za 3. jsem soudil, že když všichni ostatní dokážou kouřit a nekašlat přitom, tak já to přece dokážu taky. Zkrátka žádný moc dobrý důvod jsem neměl. Takže řekněme, že jo, že za 4. to bylo kvůli těm komárům.
Po seznámení s touhle hádankou se Milsův život mění ve spoustě směrů - jak už to tak na střední bývá. Objevujete alkohol, porušování školního řádu, cigarety, lásku. Objevujete život, sami sebe. Miles je naprosto vtažen do života v Cedar Creeku, užívá si zábavy, provokací, nových přátelství a touze po Aljašce. Ale tohle vše bylo předtím, předtím než přijde osudové potom, které vám ukáže cestu z labyrintu utrpení.
Takhle rychle to šlo. Zasmál jsem se, zatvářil jsem se nervózně, ona se ke mně nahnula, naklonila hlavu trochu ke straně a pak jsme se líbali. Mezi námi nula vrstev. Jazyky tančily tam a zpátky v ústech, až už nebyly moje rty a její rty, ale jen naše spojené rty. Chutnala po cigaretách a Mountain Dew a vínu a pomádě na rty. Zvedla ruku k mé tváři a já jsem cítil, jak mi měkkými prsty přejíždí po čelisti. Při líbání jsme si lehli, ona na mě, a já jsem se pod ní začal pohybovat. Na chvilku jsem se od ní odtrhl a řekl: "Co to má znamenat?" a ona si položila prst na rty a pak jsme se zase líbali.
Hledání Aljašky je Greenův debut, ač u nás vyšla kniha až po Hvězdách. Opět jsou hrdiny mladiství, takže lidé o téměř deset let mladší než jsem já sama, ale není to nic, co by mě od knihy odrazovalo, nebo ji nějak "sesazovalo". Ba naopak - je to skvěle napsané dílo, s hořko-sladkým podtónem tak typickým pro tohohle autora. Nemáte pocit, že knihu čtete, ale že příběh prožíváte jako stín hrdinů.
Postavu Aljašky Youngové jsem si naprosto zamilovala. Trochu jsem se v ní viděla, víc jsem se v ní chtěla vidět. Často jsem si říkala, proč jsem nemohla být na střední více jako ona. Rozhodně mi sympatie k této postavě ještě víc prohloubily zážitek z tohohle dílka. Pokud se vám líbily Hvězdy, Aljaška by neměla uniknout vaší pozornosti. Jsem ráda, že jsem ji pod stromkem našla a vřele ji doporučím dál.
Autor: John Green
Překladatel:Veronika Volhejnová
Počet stran:256
Nakladatelství:Knižní klub
Rok vydání:2013
 |
| bux.cz |
Na bývalé střední škole nebyl Miles nijak zvlášť oblíbený (co se počtu přátel týče), ale v Cedar Creeku se spřátelí se svým spolubydlícím "Plukovníkem", který mu představí tu nejúžasnější, nejchytřejší, nejvíc sexy, ale také nejnáladovější a nejprapodivnější holku, jakou měl kdy možnost poznat - Aljašku Youngovou.
Rozhodl jsem se ještě chvíli na houpačce zůstat, z části proto, že vedro se konečně změnilo v nějakých příjemných, i když dusných pětadvacet, a zčásti proto, že jsem doufal, že se třeba objeví Aljaška. Jenže skoro hned, jak Plukovník odešel, se na mě vrhla havěť: pakomárci a komáři se kolem mě vznášeli v takovém množství, že mi bzučení jejich křídel připadalo jako odporná kakofonie. A tak jsem se rozhodl kouřit.
Opravdu jsem si říkal, že kouř ty potvory zažene. A do jisté míry taky zahnal. Lhal bych ale, kdybych chtěl tvrdit, že jsem se stal kuřákem, abych zahnal hmyz. Stal jsem se kuřákem, protože za 1. jsem seděl sám na zahradní houpačce a za 2. jsem měl cigarety a za 3. jsem soudil, že když všichni ostatní dokážou kouřit a nekašlat přitom, tak já to přece dokážu taky. Zkrátka žádný moc dobrý důvod jsem neměl. Takže řekněme, že jo, že za 4. to bylo kvůli těm komárům.
Po seznámení s touhle hádankou se Milsův život mění ve spoustě směrů - jak už to tak na střední bývá. Objevujete alkohol, porušování školního řádu, cigarety, lásku. Objevujete život, sami sebe. Miles je naprosto vtažen do života v Cedar Creeku, užívá si zábavy, provokací, nových přátelství a touze po Aljašce. Ale tohle vše bylo předtím, předtím než přijde osudové potom, které vám ukáže cestu z labyrintu utrpení.
Takhle rychle to šlo. Zasmál jsem se, zatvářil jsem se nervózně, ona se ke mně nahnula, naklonila hlavu trochu ke straně a pak jsme se líbali. Mezi námi nula vrstev. Jazyky tančily tam a zpátky v ústech, až už nebyly moje rty a její rty, ale jen naše spojené rty. Chutnala po cigaretách a Mountain Dew a vínu a pomádě na rty. Zvedla ruku k mé tváři a já jsem cítil, jak mi měkkými prsty přejíždí po čelisti. Při líbání jsme si lehli, ona na mě, a já jsem se pod ní začal pohybovat. Na chvilku jsem se od ní odtrhl a řekl: "Co to má znamenat?" a ona si položila prst na rty a pak jsme se zase líbali.
Hledání Aljašky je Greenův debut, ač u nás vyšla kniha až po Hvězdách. Opět jsou hrdiny mladiství, takže lidé o téměř deset let mladší než jsem já sama, ale není to nic, co by mě od knihy odrazovalo, nebo ji nějak "sesazovalo". Ba naopak - je to skvěle napsané dílo, s hořko-sladkým podtónem tak typickým pro tohohle autora. Nemáte pocit, že knihu čtete, ale že příběh prožíváte jako stín hrdinů.
Postavu Aljašky Youngové jsem si naprosto zamilovala. Trochu jsem se v ní viděla, víc jsem se v ní chtěla vidět. Často jsem si říkala, proč jsem nemohla být na střední více jako ona. Rozhodně mi sympatie k této postavě ještě víc prohloubily zážitek z tohohle dílka. Pokud se vám líbily Hvězdy, Aljaška by neměla uniknout vaší pozornosti. Jsem ráda, že jsem ji pod stromkem našla a vřele ji doporučím dál.
Autor: John Green
Překladatel:Veronika Volhejnová
Počet stran:256
Nakladatelství:Knižní klub
Rok vydání:2013
Komentáře
Okomentovat
Vřelé díky k Tobě letí z Hnízda!