Pes má být přítelem, ne?

Stahovák, vytřepání za kůži, přiražení k zemi, elektrické obojky - to jsou věci, o kterých si myslím své (a není to nic pěkného). Pes je pro mne přítel a neřekla bych, že právě zmíněné "výcvikové metody" jsou (navíc v dnešní době) vhodné. Bohužel je stále dostatek lidí, kteří si myslí pravý opak. Pes si přece musí to, co mu dělá radost, zasloužit. Nemůže mít žádné výhody jen tak, jsem pán sakra, musí poslouchat! (Nejen) o tom, že to opravdu jde i jinak píše Kathy Sdao ve své knize V životě je spousta věcí zadarmo. 

Kathy Sdao - V životě je spousta věcí zadarmo

Nic v životě není zadarmo je výcviková metoda, dle které si cvičený objekt musí svou odměnu zasloužit. Jedná se sice o "pozitivní výcvik", přesto však obsahuje prvky, se kterými by někteří lidé - včetně samotné autorky - mohli mít problém. Vážně je nutné chtít po psovi, aby si sedl pokaždé, když mu chcete dát něco, po čem touží - ať už je to pamlsek, pohlazení nebo hra?

Kathy má za sebou úspěšnou kariéru cvičitelky delfínů. Později se rozhodla "přeorientovat" na psy. Sama dlouhou dobu používala výcvikovou metodu NILIF (Nothing In Life Is Free), přesto však díky své cestě životem přišla na to, že cvičit psy jde i jinak. Stačí zahodit několik zarytých předsudků - třeba ten o dominanci - a otevřít své srdce.

"V Guantanamo Bay jsme se naučili, že si vězni musí zasloužit každou věc, kterou mají. Jsou jako psi, a pokud jim někdy povolíte a oni si budou myslet, že jsou víc než psi, ztratíte nad nimi kontrolu." Tahle zpráva je v mnoha aspektech znepokojivá, ale mě samotnou hlavně zasáhl fakt, že generálmajor Miller byl přesvědčen, že evidentně korektní způsob, jak se chovat ke psům - kteří si "musí zasloužit každou věc, kterou mají" - je modelem pro nejlepší způsob, jak zacházet s vězni.
Uvažovala jsem o tom, zda protokoly NILIF, které jsem léta poskytovala svým studentům a klientům, jsou živnou půdou pro zastaralou představu o tom, jak ovládat psy, a v souvislosti s tím i kohokoliv, kdo by nám mohl působit problémy. Tohle určitě není mé životní poslání, ani myšlenka, kterou bych chtěla svým klientům při společné práci předávat.
Vztah mezi dozorcem a vězněm, založený na tvrdosti a nátlaku, je naprostým protipólem radostného a láskyplného vztahu plného důvěry, který chci mezi člověkem a psem vytvořit. Všimněte si také, že podle výroku generálmajora Millera by zavládl chaos, pokud by nebyli vězni přísně kontrolováni a nebyli nuceni si všechno zasloužit (blíže nespecifikovaným způsobem).

V životě je spousta věcí zadarmo není návodem, jak se psy (ne)cvičit, jako spíš autorčiným "životopisem". Její osobní cestou od manipulátora, jímž byla v mládí, přes nalezení víry po pochopení, že NILIF (a nejen ten) není její cestou. Výletem do myšlenkových pochodů jedné zkušené ženy, která se dopracovala k otevřenému srdci a laskavosti.

Přesto však čtenář nalezne několik rad, jak se "to dá dělat jinak". Od knihy neočekávejte příručku plnou rad (pak byste byli lehce zklamáni), spíš prostě jen jiný úhel pohledu. Osobně nemám pocit, že bych četla něco příliš nového, přesto jsem se občas děsila, co všechno jsou lidé schopni udělat proto, aby zvíře "šlapalo jako hodinky".

Používáte-li zastaralé metody výcviku, tahle kniha vám asi zvedne tlak. A ty z vás, pro něž je pes přítel, čeká příjemné a milé čtení. 

Autor: Kathy Sdao
Překladatel: Zuzana Coufalová
Počet stran: 112
Nakladatelství: Plot
Rok vydání: 2013