Pohledová mánie

Před malým okamžikem jsem se registrovala na postcrossing a jsem neuvěřitelně natěšená, rozrušená a no prostě úplně u vytržení. Jsem milovník posílání dopisů a pohledů - snažím se obšťastňovat sebe a své známé, příbuzné a kamarády, co nejvíce to jde, i když musím ke své nelibosti přiznat, že poslední dobou jsem na to trochu zanevřela. 


Mám několik svých oblíbených per na bombičky (miluji inkoust, psát propiskami mi přijde jako tupá zvrhlost a nedávno jsem zjistila, že mi dělá značné potíže psát něčím jiným než klasickým perem) a taky dokonce jeden opravdový zelený brk a k němu moc hezký sepiový inkoust. 

Mám ráda barevné inkousty, nejvíc nejoblíbenější bombičky jsou ty od "pelikána", ale bohužel jsem je zatím našla jen v Palladiu a nebo na netu, což není úplně to, co bych si přála (a barevná škála modrá-černá-červená teda mé potřeby zdaleka nenaplňuje). 

Ale abych se vrátila ke svému nadšení - zatím jsem "otravovala" jen lidi ve svém okolí. O postcrossingu jsem se dozvěděla teprve nedávno, líbilo se mi to, ale nějak mě asi odradila ta angličtina a moje typické "ráda bych to dělala, ale asi to tak úplně nemá smysl a cenu". No, zkrátka na to nebyl ten pravý čas. Ten přišel až teď, takže jsem sebrala své zbytky angličtiny ze země a zplodila profil, kde jsem barvitě vylíčila, co mám ráda a jak se těším, až budu "pohledovat" s ostatními. Teď už jen sebrat odvahu a kliknout na to tlačítko "Request address".

Mé nejoblíbenější

Až se to rozjede a já dostanu své první - i ty další - pohledy, podělím se o ně zde na blogu. Těším se jako malé tlusté dítě na výlet do čokoládovny. Huuu-hůůůůů, to bude pohledová jízda. Vidím svůj nadšený výraz, až budu - konečně - něco nacházet ve své schránce. Snad mé nadšení jen poroste.