Mlčeti zlato?
V půlce minulého měsíce se mi podařilo navázat novou spolupráci. Tentokrát s Nakladatelstvím Beta, které se po blogerech shánělo na svých FB stránkách - chtěla bych poděkovat Rachel Roo, která mě na tuhle výzvu upozornila (hučela do mě, abych tam napsala - už? Pořád nic?) - bez ní by mi to s největší pravděpodobností uniklo a to by byla škoda. Jako první recenzní výtisk jsem dostala novinku Tichá žena loni zesnulé kanadské spisovatelky A. S. A. Harrison.
Je podzimní večer a Jodi připravuje vynikající večeři. Tak jako každý den, pokud zrovna nezajde někam s kamarádkami. Ráda má svůj život naplánovaný - dopoledne sezení s klienty, přes den péče o domácnost, o sebe. Je tu také Freud, pes, kterého pořídila Toddovi, aby zahnala myšlenky na dítě. A pak je tu samotný Todd.
Todd je celé dny pryč. Podniká ve stavitelství, momentálně pracuje na domě, který mu buď přinese dost peněz, nebo ho naopak o velkou částku připraví. Miluje Jodi - to, jak vše bere rozumně, toleruje mu věci, kvůli kterým by jiné ženy dělaly scény. Todd je totiž záletník, vždycky v něm tahle touha byla. A Jodi mu to toleruje, protože ona je přes všechny jeho románky vždycky na prvním místě.
Tichá žena předkládá čtenáři postupný rozklad zdánlivě dokonalého vztahu. Krom vztahu samotného dává nahlédnout i do minulosti obou protagonistů a tím nechá na čtenáři, aby si udělal o Toddovi a Jodi vlastní obrázek. Ve mně osobně kniha při čtení vyvolávala spousty protichůdných pocitů - od soucitu přes odpor, až ke zděšení, které ve mně krom samotného konce vyvolalo zjištění z Jodiny minulosti.
Autor: A. S. A. Harrison
Překladatel: Kateřina Klabanová
Počet stran: 304
Nakladatelství: Beta
Rok vydání: 2014
 |
| Nakladatelství Beta |
Je podzimní večer a Jodi připravuje vynikající večeři. Tak jako každý den, pokud zrovna nezajde někam s kamarádkami. Ráda má svůj život naplánovaný - dopoledne sezení s klienty, přes den péče o domácnost, o sebe. Je tu také Freud, pes, kterého pořídila Toddovi, aby zahnala myšlenky na dítě. A pak je tu samotný Todd.
Todd je celé dny pryč. Podniká ve stavitelství, momentálně pracuje na domě, který mu buď přinese dost peněz, nebo ho naopak o velkou částku připraví. Miluje Jodi - to, jak vše bere rozumně, toleruje mu věci, kvůli kterým by jiné ženy dělaly scény. Todd je totiž záletník, vždycky v něm tahle touha byla. A Jodi mu to toleruje, protože ona je přes všechny jeho románky vždycky na prvním místě.
Ukončí hovor a uvědomí si, že přesně tohle odpovídá jejich společnému životu: tomu věčnému tvrdošíjnému předstírání, těm křečím ticha, tomu nezlomnému klamu. Musel to vědět, přesto mu neuvěřitelnost toho všeho, ta vyšinutost jaksi nikdy nedošla. Ostatní dvojice na sebe řvou, vykřičí to zas a znovu, vypustí to ze sebe, ale oni dva s Jodi se nepřestanou přetvařovat. Statečně tomu čelí, tváří se jakoby nic, neřeknou ani slovo. Dělej, že je všechno v pořádku, a ono to tak opravdu bude. Jodiným obrovským darem je zůstat zticha a to mu na ní vždycky imponovalo, že si dokáže hledět svého, že si nechá svoje názory pro sebe - jenomže ticho je zároveň i její zbraní. Ženská, která si odmítá stěžovat, která nekřičí a neječí - v tom je síla, a taky moc.Jenže pak přijde ten osudný víkend, který Todd stráví mimo domov. To nikdy dřív neudělal. Víkendy patřily jí. Za celých dvacet let jejich vztahu netrávila víkend o samotě. Tvrdí, že jel na ryby, ale ona ví, že je v tom ženská. Hlavně klid, bude to jen krátký úlet - stejně jako vždycky. Přece nemůže zahodit tolik let dokonalého vztahu. Nebo ano?
Tichá žena předkládá čtenáři postupný rozklad zdánlivě dokonalého vztahu. Krom vztahu samotného dává nahlédnout i do minulosti obou protagonistů a tím nechá na čtenáři, aby si udělal o Toddovi a Jodi vlastní obrázek. Ve mně osobně kniha při čtení vyvolávala spousty protichůdných pocitů - od soucitu přes odpor, až ke zděšení, které ve mně krom samotného konce vyvolalo zjištění z Jodiny minulosti.
Kniha Tichá žena je zajímavá svou zdánlivou obyčejností - v rozpadu vztahu se může najít prakticky kdokoliv, stejně jako v chování obou protagonistů. Kam až ale dokáže člověka dohnat rána pod pás? To už si přečtěte sami.
Za poskytnutí recenzního výtisku vřele děkuji Nakladatelství Beta!
Překladatel: Kateřina Klabanová
Počet stran: 304
Nakladatelství: Beta
Rok vydání: 2014
Knížka vypadá hrozně zajímavě, asi se po ní podívám. Vypadá to jako něco, co by mě mohlo bavit :) A moc hezky napsaná recenze! :)
OdpovědětVymazatMoc díky za pochvalu! :) Určitě koukni, stojí za to. :)
VymazatTy jo, tá kniha vyzerá vynikajúco a desivo zároveň. Ak je dobre napísané, čo podľa ukážky vyzerá, tak to musí byť fakt nářez. Aj ma láka si ju prečítať, a zároveň sa toho trošinka bojím :) Mimochodom, super recenzia.
OdpovědětVymazatDěkuji za pochvalu. :) Čeho přesně se bojíš? :))
VymazatBojím sa toho, že tie vzťahy tam budú vykreslené tak dobre, že z toho budem mať zlý pocit. :-D To znelo pomerne nepochopiteľne, že? :)
VymazatBa naopak, já Tě chápu. :)) No, v tom případě je to docela oprávněný strach - já jsem při čtení měla roztodivné pocity. Tak moc jsem se do těch dvou vžila, že jsem byla po celou dobu čtení celkem naštvaná. :D
VymazatPřidávám na seznam :) Mám ráda různý "psycho" :) Nedávno jsem si do seznamu přidala taky Uvězněna v rodné zemi a Upálená zaživa, což jsou takové psychopříběhy ze skutečného života.
OdpovědětVymazatKrálík v krabici
Tak ať se líbí! No, teď jsem koukala na obě knihy a Upálená zaživa bych si asi přečetla - i když už teď to ve mně vře, jen co vím o čem je...
VymazatZní to zvláštně, ale vůbec si takový vztah neumím představit, trochu psycho. :-)
OdpovědětVymazatTo víš, jak říká má babi "lidé jsou různé". :) Já si taky neumím představit, že někdo žije s násilníkem/alkoholikem a stává se to. :)) Ale jo, trochu psycho to je. Rozhodně bych nechtěla žít ani s jednou z postav - max s Freudem. :))
Vymazat