V hlubinách minulosti
Dvě postavy plující v malé loďce, starý lom skrytý uprostřed rozlehlých lesů a balík, který měl brzy vyměnit suchou loďku za temně vlhké dno zatopeného Hayeského lomu. Scéna podzimu roku 1990, kterou neměl nikdo vidět. A přeci jí přihlížel starý muž. Minulostí začíná novinka Temné hlubiny, kterou napsal můj oblíbený britský autor Robert Bryndza. Třetí příběh detektiva šéfinspektora Eriky Fosterové otevírá dvacet šest let spící minulost, případ, který na policii v devadesátých letech nevrhl zrovna přívětivé světlo, o to choulostivější, že se jednalo o zmizení sedmileté holčičky. Dokáže Erika vyvést z temných hlubin viníka, který tolik let uniká trestu?
Je to už nějaký čas, co detektiv šéfinspektor Erika Fosterová vyměnila oddělení vražd na stanici Lewisham za Projektový tým zaměřený na boj s organizovaným zločinem v Bromley. V tuto chvíli sedí lehce promrzlá v nafukovacím člunu Metropolitní policie a spolu s kolegy doufá v nalezení důkazu, který by usvědčil drogového dealera Jasona Tylera, který si právě hřeje svůj vypočítavý zadek ve vazbě. Štěstí jim přeje, protože potápěči vytáhnou ze dna plastový kufr plný heroinu. Není to však jediné, co ze dna lomu vyloví.
Balík omotaný řetězem schovával kostru, příliš malou na to, aby patřila dospělému člověku. Neporušená hromádka kostí už neměla nic společného s usměvavou blondýnkou, sedmiletou Jessicou Collinsovou. A přesto se, nade vší pochybnost, jedná právě o její ostatky. O ostatky dívenky, která 7. srpna 1990 odešla na oslavu narozenin, na kterou nikdy nedošla. Ztracená za bílého dne, aniž by kdokoliv cokoliv viděl. Stejně ztracená byla i policie, která nedokázala přijít na to, co se stalo a případ zapadl do hlubin, stejně jako malé tělíčko.
 |
| Temné hlubiny - Robert Bryndza |
Je to už nějaký čas, co detektiv šéfinspektor Erika Fosterová vyměnila oddělení vražd na stanici Lewisham za Projektový tým zaměřený na boj s organizovaným zločinem v Bromley. V tuto chvíli sedí lehce promrzlá v nafukovacím člunu Metropolitní policie a spolu s kolegy doufá v nalezení důkazu, který by usvědčil drogového dealera Jasona Tylera, který si právě hřeje svůj vypočítavý zadek ve vazbě. Štěstí jim přeje, protože potápěči vytáhnou ze dna plastový kufr plný heroinu. Není to však jediné, co ze dna lomu vyloví.
Balík omotaný řetězem schovával kostru, příliš malou na to, aby patřila dospělému člověku. Neporušená hromádka kostí už neměla nic společného s usměvavou blondýnkou, sedmiletou Jessicou Collinsovou. A přesto se, nade vší pochybnost, jedná právě o její ostatky. O ostatky dívenky, která 7. srpna 1990 odešla na oslavu narozenin, na kterou nikdy nedošla. Ztracená za bílého dne, aniž by kdokoliv cokoliv viděl. Stejně ztracená byla i policie, která nedokázala přijít na to, co se stalo a případ zapadl do hlubin, stejně jako malé tělíčko.
Když odmotávala poslední vrstvu, uvědomovala si, že tým kolem ní postává v absolutním tichu. Sama zapomněla dýchat. Zhluboka se nadechla a rozbalila poslední vrstvu igelitu. Světlo z videokamery osvětlilo obsah balíku.
Uvnitř ležela malá kostra – změť kůstek v tenké vrstvě bahna. Zbytky oblečení, jen pár kousků hnědé látky, ulpělo na hrudním koši. Okolo páteře stále spojené s pánví byl ovázaný malý úzký pásek s rezavou sponou. Lebka se uvolnila a zaklesla se mezi žebra. Na horní části hlavy zůstalo několik pramínků tmavých vlasů.
„Bože můj,“ vydechla Lorna. „Je to velmi malé… Vypadá to jako kostra dítěte,“ řekla Erika tiše. Místo se ponořilo do tmy, protože John s kamerou vyrazil ke břehu lomu, kde klesl na kolena a prudce zvracel do vody.
V Erice nález malé kostry vyburcuje touhu najít toho, kdo té nebohé dívence ublížil. Na vraždách sice už nedělá, ale její nasazení, s jakým se chce případu ujmout, se setká s přijetím. Možná je to i tím, že se do případu nikdo příliš nehrne. Vždyť stál nervy a pověst už jednu policistku, jedná se o mediálně velmi sledovaný případ a bůh ví, že další selhání si v tomto případě policie dovolit nemůže. Erika se do případu vrhne s energií sobě vlastní, ovšem minulost je nesdílná a Erika má často pocit, jako kdyby chytala kouř holýma rukama. Otázka "Co se s Jessicou stalo?" jí nedá spát. Ale dokáže na ni najít odpověď?
Robert Bryndza přinesl mezi čtenáře další čtivý příběh. Troufám si tvrdit, že Temné hlubiny jsou zatím jeho nejpovedenějším dílem s detektivem šéfinspektorem Erikou Fosterovou a to říkám jako někdo, koho nadchly už dvě předchozí knihy. Nevím, jak to autor dělá, ale knihu od knihy píše poutavěji a zasekává do mě háček s nápisem Potřebuješ další díl pevněji a citelněji. Když nad tím tak přemýšlím, Temné hlubiny mají něčím blíž k Dívce v ledu než k Nočnímu lovu, přesto je kniha tak svá, jako obě předchozí.
Pokud je Robert Bryndza i váš oblíbenec a klepali jste se nedočkavostí na další díl, mohu říct jen - máte se zatraceně na co těšit!
Za poskytnutí recenzního výtisku vřele děkuji Nakladatelství Grada!
Autor: Robert Bryndza
Překladatel: Kateřina Elisová
Počet stran: 416
Nakladatelství: Grada
Rok vydání: 2017