Irka v Brooklynu

V poslední době se mi stává, že mě ke knize přivede film. Nejinak tomu bylo i v případě Brooklynu. Četla jsem zvěsti, že právě tento příběh je jedním z případů, kdy je filmové zpracování lepší. Film je bezesporu nádherný, ale pro mě osobně je mnohem lepší knižní předloha irského spisovatele Colma Toibína. Při čtení jsem se dokázala mnohem víc vcítit do pocitů dívky, která opouští nudné, avšak milované místo, které tvoří celý její dosavadní život, aby mohla žít lépe za velkou louží. I když o to vlastně zas tolik nestojí. Určitá vnitřní nerozhodnost a způsob myšlení hlavní hrdinky mi byl až příliš blízký na to, abych tuhle knihu nečetla se zájmem a jistým vnitřním uspokojením. 

Brooklyn - Colm Toibín

Eilis Laceyová žije společně s matkou a starší sestrou Rose v irském městě Enniscorthy. Ač není Eilis hloupá, naopak má vynikající hlavu na čísla, nemůže zavadit o práci. Je to tedy Rose, kdo finančně zabezpečuje rodinu, úžasná Rose, kterou Eilis zbožňuje, ke které vzhlíží - jako k té chytřejší, krásnější, oblíbenější. A je to právě Rose, kdo přijde s vidinou lepší budoucnosti pro Eilis - přes faráře Flooda zajistí své mladší sestřičce cestu za prací do Ameriky. Eilis novinku přijme jako hotovou věc, všichni kolem ní hýří nadšením, ale uvnitř Eilis se odehrává tichý boj, který nemůže dát tak úplně najevo. Měla by přeci být vděčná, čeká ji lepší budoucnost, nebo ne?

A tak se Eilis ocitne na lodi, která ji veze rozbouřenými vodami vstříc nové budoucnosti. Za sebou nechává milovanou sestru, ospalé městečko a známé tváře. Cestu, kterou podniká, zažil už nespočet rusovalsých dívek před ní. Bouře na moři, bouře ve vnitřnostech, bouře v myšlenkách. A pak najednou pevná půda pod nohama, cizí, nová, neznámá. Bude se tu někdy cítit jako doma? Zapadne sem? Co ji čeká na tomto kontinentě? Štěstí? Láska? Příležitost? Strach? Stesk?

Georgina ji usadila na spodní pryčnu a uložila jí, aby natočila tvář ke světlu a zavřela oči. Dvacet minut soustředěně pracovala, nanášejíc tenkou vrstvu make-upu a trochu tvářenky, pak oční linky a řasenku. Vlasy jí sčesala dozadu. Když skončila, poslala Eilis do koupelny s rtěnkou, aby si jemně nalíčila rty, ale dbala přitom na to, aby si rtěnku nerozpatlala po celém obličeji. Když se Eilis v zrcadle uviděla, byla překvapená. Připadala si starší, a dokonce hezká. 
Říkala si, jak ráda by se uměla sama správně nalíčit, jako to uměla Rose nebo Georgina. Měla dojem, že takto upravená by se mnohem snáz pohybovala mezi lidmi, které nezná a třeba už nikdy znovu nepotká. Cítila by se díky tomu sebejistější, i když by to možná bylo právě naopak, protože by přitahovala pohledy lidí a ti by si o ní utvářeli  falešnou představu, kdyby měla v Brooklynu denně chodit takto vystrojená. 

Eilisina tělesná schránka do Brooklynu celkem slušně zapadla. Bydlí s dalšími irskými děvčaty v domě paní Kehoeové, chodí pracovat jako prodavačka do obchodního domu u Bartocciho, večer co večer se sejde na večeři s ostatními, každý den má svou vlastní rutinu. Navenek se zdá být vše v naprostém pořádku. Jenže tomu tak není. Uvnitř Eilis se kupí stesk po domově. Tak hluboký stesk, že se občas nedokáže ubránit slzám. Dá se vůbec hluboké pouto k domovu zpřetrhat? Může se člověku stýskat po něčem tak bezvýznamně nudném, jako je život v Enniscorthy? 

Brooklyn není knihou plnou akce a nečekaných zvratů. Její stránky plynou jako sám život, jsou plné hlubších i méně hlubokých myšlenek všedních dní. Žijeme život mladé dívky, která se ocitla daleko od domova, v irské komunitě zasazené do kulis Brooklynu. Prožíváme její strachy, radosti, životní změny a drobné zvraty. Pro někoho možná nudné, pro mě přínosné a zajímavé. Když si člověk pomyslí, kolik mladých žen takto v padesátých letech migrovalo za lepší budoucností, kolik z nich muselo udělat krok do neznáma, aby jejich šance na vzdělání a pracovní uplatnění vzrostlo.

Brooklyn doporučuji nejen těm, které zajímá téma migrace, Irska a Ameriky padesátých let, ale hlavně čtenářům, kterým nevadí příběhy, jež samovolně tečou, jako potůček života - tu klid, tu rozbouřený úsek, tu zatáčka a zase klidné šumění. 

Autor: Colm Toibín
Překladatel: Daniela Theinová
Počet stran: 298
Nakladatelství: Mladá fronta
Rok vydání: 2010