Mrtvola v jezeře
Sněhem zavátý Londýn, pozemky Hornimanova muzea pod bílou peřinou, mladíkovy kroky vedoucí k přístěnku pro čluny. Zamrzlé jezero a v něm krásná dívka. Mrtvá. Aby toho nebylo málo, jedná se o dceru vlivného muže, který nemá zájem, aby pověst jeho rodiny byla pošpiněna chtivým tiskem a dá si hodně záležet na tom, aby obraz jeho dcerunky zůstal neposkvrněn. Robert Bryndza, britský autor žijící na Slovensku, není žádný spisovatelský nováček, Dívka v ledu je však jeho prvním kriminálním románem.
Detektiv šéfinspektor Erika Fosterová je inteligentní, vnímavá a vidí spojitosti i tam, kde je ostatní z nějakého důvodu vidět nechtějí. Jako žena to nemá mezi kolegy příliš snadné, zvláště pak kvůli minulosti, která nepříjemně ovlivňuje i její přítomnost. Přesto, nebo možná právě proto, se do případu Andrey Douglasové-Brownové vrhne s vervou sobě vlastní a snaží se přijít na to, kdo z téhle bohaté krásky udělal promodralou, otlučenou a tichou mrtvolu.
Rodina Douglasova-Brownova je smrtí dcery otřesena. Jako správní představitelé britské aristokracie si rozhodně nemyslí, že by nějaká žena, která pokládá nevhodné až šťouravé otázky, měla řešit případ vraždy jejich dcery. U policie jsou určitě vhodnější typy pro tuhle práci. Jenže ať se to Douglasovým-Brownovým líbí nebo ne, Erika není z těch, kteří by se vzdávali po prvním náznaku zastrašování, nevole a arogance. Její úkol je zjistit, kdo vraždil a proč.
Nechce se mi ani věřit, že je Dívka v ledu autorovým prvním kriminálním románem. Robert Bryndza vrhne čtenáře vytříbeným stylem do ledových vod okrajových částí Londýna, vykreslí atmosféru sžíravě plíživých pocitů a čtenářova touha dozvědět se, kdo zabil Andreu a co se vlastně děje, je stejně silná a neutuchající, jako pravý anglický déšť. Erika Fosterová si získala mé vřelé sympatie a já jí fandila od samého začátku a pevně věřila tomu, že případ vyřeší a tak trochu vytře zrak těm zabedněncům, kteří jí ve své mužné dokonalosti házeli klacky pod nohy.
 |
| Nakladatelství Grada |
Detektiv šéfinspektor Erika Fosterová je inteligentní, vnímavá a vidí spojitosti i tam, kde je ostatní z nějakého důvodu vidět nechtějí. Jako žena to nemá mezi kolegy příliš snadné, zvláště pak kvůli minulosti, která nepříjemně ovlivňuje i její přítomnost. Přesto, nebo možná právě proto, se do případu Andrey Douglasové-Brownové vrhne s vervou sobě vlastní a snaží se přijít na to, kdo z téhle bohaté krásky udělal promodralou, otlučenou a tichou mrtvolu.
Rodina Douglasova-Brownova je smrtí dcery otřesena. Jako správní představitelé britské aristokracie si rozhodně nemyslí, že by nějaká žena, která pokládá nevhodné až šťouravé otázky, měla řešit případ vraždy jejich dcery. U policie jsou určitě vhodnější typy pro tuhle práci. Jenže ať se to Douglasovým-Brownovým líbí nebo ne, Erika není z těch, kteří by se vzdávali po prvním náznaku zastrašování, nevole a arogance. Její úkol je zjistit, kdo vraždil a proč.
Andrea cítila, jak jí hrudník zaplavuje panika, a rozhlédla se kolem sebe. Domy stály kus od cesty, zastrčené za vysokými živými ploty a železnými bránami. Když se dostane nahoru na kopec, pravděpodobně bude mít signál. Čert to vem, napadlo ji, pak už zavolá otcovu řidiči. Vymyslí si nějaké vysvětlení, jak se dostala na jih od řeky. Zapnula si kratičkou koženou bundičku, objala si pažemi hrudník a vyrazila vzhůru do kopce. Starý iPhone stále svírala v ruce jako nějaký talisman.Čím hlouběji do vyšetřování Erika proniká, tím komplikovanější se vše zdá. Mohla mít smrt milionářské dcerky nějakou spojitost s úmrtím prostitutek? Koho se všichni tak bojí? A proč by měla mít smrt bohatých větší váhu, než smrt mladých imigrantek? Erika bojuje s vlastními děsy, ignorancí aristokratické vrstvy, neschopností některých spolupracovníků a také slabošstvím a snahou příliš nevyčnívat a nešlapat na kuří oka bohatým a vlivným, které, jak se zdá, mají u policie přednost před vyřešením případu.
Když za ní zaburácel motor automobilu, otočila hlavu a zamžourala do záře reflektorů. Jasné světlo jí dopadalo na holé nohy, takže si připadala ještě odhalenější. Její naděje, že se jedná o taxík, zmizely, jakmile viděla, že střecha auta je nízká a není na ní žádný nápis „volný vůz“. Otočila se a pokračovala v chůzi. Zvuk motoru zesílil, reflektory jí svítily nad hlavou a na chodníku před ní ozařovaly velký kruh. Uběhlo několik vteřin, ale světla ji stále pronásledovala, téměř cítila jejich žár. Otočila se a dívala se do prudkého světla. Auto zpomalilo a pomalu jelo pár metrů za ní.
Nechce se mi ani věřit, že je Dívka v ledu autorovým prvním kriminálním románem. Robert Bryndza vrhne čtenáře vytříbeným stylem do ledových vod okrajových částí Londýna, vykreslí atmosféru sžíravě plíživých pocitů a čtenářova touha dozvědět se, kdo zabil Andreu a co se vlastně děje, je stejně silná a neutuchající, jako pravý anglický déšť. Erika Fosterová si získala mé vřelé sympatie a já jí fandila od samého začátku a pevně věřila tomu, že případ vyřeší a tak trochu vytře zrak těm zabedněncům, kteří jí ve své mužné dokonalosti házeli klacky pod nohy.
Osobně musím ještě ocenit, že se příběh odehrává v mé oblíbené Anglii, avšak proniká do ní i něco bližšího českému a slovenskému čtenáři - samotná Erika má kořeny na Slovensku a celkově je vidět, že autor do knihy promítl více věcí ze svého života, o to bližší pocit souznění s autorem ve mně čtení knihy vyvolávalo a upřímně doufám, že se brzy dočkáme dalšího překladu o detektivu šéfinspektorovi Erice Fosterové!
Za poskytnutí recenzního výtisku vřele děkuji Nakladatelství Grada!
Autor: Robert Bryndza
Překladatel: Kateřina Elisová
Počet stran: 448
Nakladatelství: Grada
Rok vydání: 2016
Překladatel: Kateřina Elisová
Počet stran: 448
Nakladatelství: Grada
Rok vydání: 2016
Mě na ni lákáš už od první fotky co jsi dala na fb :D A ta obálka co má je dokonalá :) Tu potřebuji číst i mít :D Krásná recenze :)
OdpovědětVymazatTak to mám radost, že mám takovou moc! :D
VymazatAhojky zajímavá soutěž :-) v poslední době se snažím aby mě nikdo nenaštval, přece jenom je to o vlastním vnitřním pocitu, ale v případě, že by se to stalo a mě povolily nervy, volila bych JED. Něco přírodního a nenápadného, ale krutě smrtícího, protože proč být chycena za spravedlivé potrestání někoho .-). Navíc kolem nás je tolik dostupných přírodních jedů ( závěrečná práce na maturitu z biologie kdysi dávno :-) ) o kterých nikdo neví. Při stříkání krve následuje úklid a to už je otrava když je ten největší vztek pryč. Doufám, že jsem splnila zadání a budu si držet palce pro případnou výhru. Tvoje recenze na Dívku v ledu mě navnadila :-D
OdpovědětVymazatDíky za účast! :) A za nápady, jak někoho zabít. :D
VymazatTo vypadá luxusně :) Sama mám ráda severské krimi (Adler-Olsen, Masterton atd.) a thrillery obecně, takže si tohle musím zapsat, abych nezapomněla, že to chci přečíst. Anglie je navíc super prostředí, o kterém si vždy ráda přečtu :) Díky za tip :)
OdpovědětVymazatU potrhlého králíka
Máš boží blog! A to neříkám často. :D Já těm seveřanům moc na chuť nepřišla, ale Anglie super. :) Dnes mi přišla kniha od Paseky Pod vodou od Jamese Marrisona, ta je také z Anglie, třeba by se Ti též líbila. :)
Vymazat