Předválečně filmová nálada
Druhá polovina třicátých let dvacátého století v Československu, to jsou černobílé filmy, hezké oblečení, filmová studia na Barrandově, ale také stín v podobě nejistoty vznášející se nad celou Evropou. Druhá světová válka klepe na dveře, Němci se plácají po rameni a vzájemně si gratulují k nadřazenosti a utvrzují se v tom, jak úžasní a jedineční jsou. Což zbytek Evropy štve, ale každý se k tomu staví po svém. Že se voda vaří na každou svini zjistil na vlastní kůži i Heydrich, když mu cestu na Pražský hrad zkřížili Gabčík s Kubišem. Co předcházelo operaci Anthropoid, jak fungovala vojenská zpravodajská služba, i to nám ve své knize Provedu! přiblíží Martin X. a nutno dodat, že poutavou formou.
Adam Rokl právě na Barrandově oroduje za svůj první scénář, který není ještě ani dodělaný. Blíží se konec roku 1934 a s ním i bujará a nákladná oslava konaná na Barrandovských terasách. Zvána je každá pohledná tvář, která u filmu něco znamená, každý pracháč, který má co nabídnout. Smetánka si bude užívat maskované volnosti a štěstí se usměje i na Adama v podobě pozvánky od samotného producenta. A tak se mladý scénárista a novinář dostane tam, kam obyčejný smrtelník jen tak nevkročí. Je mladý, drzý a zábavný. Což - většinou - hraje v jeho prospěch.
Adam ovšem není jen pohledná tvářička s pisatelskými sklony. Tenhle mládenec už má něco za sebou, zcela bílé vlasy, získané při obraně Slovenska, jsou toho důkazem. Proto ho nikterak nezaskočí, když se mu po delší době ozve "Strýček Karel", kterým není nikdo jiný, než jeho starý známý z akce na Slovensku, plukovník Moravec. Jeho žádost, aby se vydal s novou totožností Sudeťáka do Německa na výzvědy, Adama sice trochu zarazí, ale netrvá dlouho, než mu odpoví své "Provedu!".
Provedu! je románové zpracování skutečných událostí, nejsem historik a s lehkým zarděním přiznám, že je mi zmíněné období blízké hlavně z filmů s Oldřichem Novým, takže nemohu dost dobře posoudit pravdivost textu, avšak autor prý prolezl kdejaký archiv a získaným faktům navlékl působivý plášť beletrie. Tím vzniklo čtenářsky přívětivé dílo, které mě nutilo hledat si další fakta, tváře a informace, a které mě hlavně pohltilo navzdory tomu, že knihy na dané téma zrovna nevyhledávám.
Autor: Martin X.
Počet stran: 280
Nakladatelství: Grada
Rok vydání: 2016
![]() |
Nakladatelství Grada |
Adam Rokl právě na Barrandově oroduje za svůj první scénář, který není ještě ani dodělaný. Blíží se konec roku 1934 a s ním i bujará a nákladná oslava konaná na Barrandovských terasách. Zvána je každá pohledná tvář, která u filmu něco znamená, každý pracháč, který má co nabídnout. Smetánka si bude užívat maskované volnosti a štěstí se usměje i na Adama v podobě pozvánky od samotného producenta. A tak se mladý scénárista a novinář dostane tam, kam obyčejný smrtelník jen tak nevkročí. Je mladý, drzý a zábavný. Což - většinou - hraje v jeho prospěch.
Adam ovšem není jen pohledná tvářička s pisatelskými sklony. Tenhle mládenec už má něco za sebou, zcela bílé vlasy, získané při obraně Slovenska, jsou toho důkazem. Proto ho nikterak nezaskočí, když se mu po delší době ozve "Strýček Karel", kterým není nikdo jiný, než jeho starý známý z akce na Slovensku, plukovník Moravec. Jeho žádost, aby se vydal s novou totožností Sudeťáka do Německa na výzvědy, Adama sice trochu zarazí, ale netrvá dlouho, než mu odpoví své "Provedu!".
„Takhle jsem o tom vůbec neuvažoval. Naše rodina pochází ze Sudet a vím, že Češi žádnou hrdinnou historii nemají,“ odpověděl připravenou legendou. „V Německu kromě skutečné tradice jde o větší byznys. Prachy nejsou všechno, ale skoro všechno si za ně pořídíte,“ osvětloval rozmařile své pohnutky, čímž přišel o část Jimových sympatií. Adamovi to však bylo ukradené. „Vy jste také dal přednost Říši před životem ve vlasti.“Díky svému úkolu se Adam dostane nejen do německé filmové společnosti UFA, kde mimo jiné narazí na Lídu Baarovou, jeho cesty se střetnou i s vysoce postavenými německými oficíry, včetně samotného Reinharda Heydricha. Adam nás předválečnou scénou provází s lehkým ironickým úšklebkem a pohotovým zrakem a osobně jsem si lepšího průvodce ani nemohla přát - celou dobu ve mně vzbuzoval pocit, že mu jako stín kráčím v patách a vše prožívám na vlastní kůži.
„Mnoho Britů stejně jako já obdivuje, jak Hitler v Německu dokázal zatočit s inflací, dát lidem práci a pevnou rukou prosadil řád. Ještě před několika lety to byla zdeptaná země zmítající se v politické a ekonomické krizi bez vize do budoucnosti. Dnes vidíte hrdý národ. Hitler dokázal neuvěřitelnou proměnu,“ odpovídal Jim zapáleně.
„To jistě,“ přikývl Adam. V koutku duše se bál, aby jeho spolustolovník neměl pravdu. Demokrat přece nemůže s klidným svědomím zaměnit teror a fanatismus za řád. To by byla cesta vedoucí do pekel…
Provedu! je románové zpracování skutečných událostí, nejsem historik a s lehkým zarděním přiznám, že je mi zmíněné období blízké hlavně z filmů s Oldřichem Novým, takže nemohu dost dobře posoudit pravdivost textu, avšak autor prý prolezl kdejaký archiv a získaným faktům navlékl působivý plášť beletrie. Tím vzniklo čtenářsky přívětivé dílo, které mě nutilo hledat si další fakta, tváře a informace, a které mě hlavně pohltilo navzdory tomu, že knihy na dané téma zrovna nevyhledávám.
Díky spojitosti s filmem a kulturou pro mě tato kniha byla lehce stravitelná a dodávala mi pocit, že úplně neplavu mimo proud příběhu, každopádně můj pohled na Dívku v modrém už od přečtení nebude stejně naivně romantický, jako býval dřív.
Za poskytnutí recenzního výtisku vřele děkuji Nakladatelství Grada!
Počet stran: 280
Nakladatelství: Grada
Rok vydání: 2016
Milá Niki :-)
OdpovědětVymazatZajímavě napsané, což je u Tebe vlastně vždy, díky za recenzi!!
Vím, že je u Tebe na FB možno o tuto knihu soutěžit (ale asi to už do dnešní půlnoci nestihnu), ale abych pravdu řekla, trochu se té knihy bojím.
Troufám si říct, že už jsem vše kolem heydrichiády četla, obdivuji a hluboce se skláním před všemi živými i mrtvými, kluky Gabčíka s Kubišem prostě miluju, máme se synem prochozená skoro všechna místa spojená s Anthropoidem, Silver A, pročetla jsem spoustu dokumentů, poplakala si v rodném domě Honzy Kubiše......ale také jsem přečetla pár dílek, která s tímto obdobím nenakládala zrovna přívětivě a pravdy v nich bylo poskrovnu.
Píšeš ale, že autor prošel archivy, tak věřím, že je vše, jak má být :-)....v každém případě je dobře, že se vůbec někdo těmto tématům věnuje, protože zapomínat by se nemělo!!!
Přeji ti klidné dny a ať Tě pan C. moc nezlobí!!!
Hanka
Ahoj Hani,
Vymazatjá děkuji za pochvalu! :) Já jsem spíš na tu "krásu a koketnost", takže mě zaujala filmová linka. A taky mám ráda staré černobílé filmy, akorát jsem se dozvěděla, že o nich smýšlím tak nějak víc naivně...
Upřímně jsem se knihy bála také, ale spíše z důvodu, že ve mě anotace vyvolala větší pocit "nudy a dějepisu", ale dostalo se mi skvělého příběhu. :) Četlo se mi to dobře a podnítilo to mou zvědavost, takže jsem dost často odložila četbu stranou a sosala na netu informace. A taky jsem se měla o čem bavit s přítelem, další plus.
Chápu, že když má člověk o nějakém období, nebo o něčem, načteno a nasosáno, je pak tak trochu hnidopich. :D Znám to. :)
Jinak děkuji, pan C. k podzimu prostě patří. Snad nebude vystrkovat růžky nějak moc. :)