Milenec mé sestry

My ženy jsme zvláštní bytosti. Kvůli chlapovi dokážeme občas vyvádět pěkné psí kusy. Navléknout se do nepohodlných upnutých šatů, mučit se dietou a vysokými podpatky, změnit práci, změnit vzhled, opomenout city naší kamarádky. Ale co teprve city vlastní sestry? O tom, že i žena může mít mozek zatemněný touhou a být trochu mrcha, že není všechno zlato, co se třpytí a že toho pravého máme možná celou dobu přímo před nosem, se dočtete ve vtipné a čtivé knize Sophie Ranald Sestrám by se milenci krást neměli. 

Nakladatelství Grada

Elodie, pro všechny Ellie, je "ta starší sestra". Pracuje v neziskovce, která informuje mladistvé o bezpečném sexu a s vášní hájí vše, co souvisí s její prací (zvlášť jde-li o "vaginální autobus"). Její vlasy neviděly kadeřníka už nějaký ten pátek, oblečení ji také moc neříká - hlavně, že je po ruce a nesmrdí - a líčení a podobné "povrchnosti" patří spíše k její mladší, dokonalé sestřičce. Ellie má smysl pro humor, pocit nějakého kila navíc, skvělého kamaráda Bena a díky novému objevu své mladší sestry i pěkný průšvih. 

Rose je "ta mladší sestřička" - okouzlující a dokonalá. Štíhlá, pohledná a vždy upravená. Její šatník poskytuje azyl tolika módním kouskům, že by je Ellie nedala dohromady snad za celý svůj život. Dbá o sebe a hýčká se způsobem, který hraničí s posedlostí. Skvěle vaří, nikdy však nejí víc, než malý vrabčák. Jejím oborem je umění a to jí také přivedlo k jejímu novému objevu, Oliverovi. 

"Jmenuje se Oliver," řekla jsem. "Obchoduje někde v City a sbírá umění." "Vážně?" Claire vyprskla smíchy a obrátila oči v sloup. "To je prostě Rose. Je tak odporný, jak to zní, když to řekneš? nosí kašmírové svetry broskvové barvy, má ulíznuté vlasy, nažehlený límeček a byteček v Twickenhamu? Našla bych jeho fotku na zirejnamojezasranycervenykalhoty.com? Patří do nějakého nóbl golfového klubu, kam nesmějí ženy? Nebo je to ten typický, nedospělý chlap, který si myslí, že největší legrace je, když šňupe koks ze zadku nějaké striptérky?"
Řekla jsem - z nějakého důvodu trochu defenzivně -, že jsem Olivera neviděla v kašmírovém svetru nebo červených kalhotách a že nezmínil ani golf, ani striptérky a že jeho vlasy jsou docela v normě. Claire vypadala trochu zklamaně a přendala si Persu na druhou stranu, aby mohla dokončit kojení. "Claire, ve skutečnosti je opravdu milý. Líbí se mi." Cítila jsem, jak jsem zrudla, ale Claire si toho nevšimla, protože si prohlížela Persino chmýří na hlavičce. "Líbí se ti? Tak to je skvělé," řekla. "Hmm," řekla jsem a nabídla si další sušenku. "Problém je v tom, že se mi líbí asi až moc."  

Oliver je - stejně jako všichni dosavadní milenci Rose - bohatý, sebevědomý a navíc neskutečně sexy. Tak moc, že to nenechá chladnou ani Ellie. Stojí však "pěkný zadek a tučné konto" za rozbití vztahu s vlastní sestrou? A co teprve za ztrátu sebe sama? 

Sestrám by se milenci krást neměli je naprosto báječnou knihou pro chvíle odpočinku a pobavení. Jedná se o oddechovku, která mě velmi mile překvapila. Bála jsem se, že bude příliš "povrchní a prostá", ale opak je pravdou. Sophie Ranald dokázala za tři měsíce napsat knihu, která mi byla neskutečně milým a vtipným společníkem. Rozesmála mě - během celého čtení jsem se upřímně a nahlas smála. Ellie je jako "Bridgetka bez třicítky na krku". 

Je-li vaší srdeční záležitostí svět Bridget Jonesové, Láska nebeská, nebo vás pobavila Miranda Priestlyová v Ďábel nosí Pradu, sáhněte po této skvělé novince. Sestrám by se milenci krást neměli je příjemnou směsicí výše zmíněného. Věřím, že nejedné čtenářce vykouzlí na rtech úsměv a přinese jí to pravé vydechnutí. 

Za poskytnutí recenzního výtisku vřele děkuji Nakladatelství Grada!

Autor: Sophie Ranald
Překladatel: Kateřina Elisová
Počet stran: 288
Nakladatelství: Grada
Rok vydání: 2014